Seriózní jednání

Zavoláme Vám zdarma

   Stovky spokojených zákazníků

Spokojení zákazníci

Kalkulačka oddlužení

Články o oddlužení:

Stále jen splácíte dluhy? Nechte si je odpustit!
Osobní bankrot
Společné oddlužení manželů
Spoludlužník či ručitel dlužníka
Oddlužení a exekuce
Insolvenční návrh podaný věřitelem
Oddlužení a nemovitosti
Přihláška pohledávky
Osvobození dlužníka od placení zbytku pohledávek
Oddlužení a výživné
Oddlužení a darovací smlouva
Oddlužení - naše reference

Osvobození dlužníka od placení zbytku pohledávek při oddlužení

- výtah z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, ze dne 24. 11. 2010

Dle ustanovení § 414 insolvenčního zákona jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které by měly vůči dlužníku postih.

Účinek spočívající v tom, že dlužník nadále nemá povinnost platit pohledávky zahrnuté do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, se pojí až s rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Přitom otázka, zda takové rozhodnutí způsobuje ve vztahu k takto "osvobozenému" dlužníku "zánik" zbytku pohledávek nebo zda má jiný účinek a jaký, má praktický význam při posouzení, zda částka poskytnutá dlužníkem na úhradu neuspokojeného zbytku věřitelovy pohledávky poté, co byl od placení pohledávek účinně osvobozen, j již plněním bez právního důvodu ve smyslu § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zda ji tedy dlužník může požadovat zpět s poukazem na to, že plnil na úhradu dluhu, který již zanikl.

Jazykový výklad ustanovení § 414 odst. 1 insolvenčního zákona závěr, že neuspokojené části pohledávek přiznáním "osvobození" zanikají, nepodporuje. Důvodová zpráva k insolvenčnímu zákonu sice může svádět k úvaze, že rozhodnutí insolvenčního soudu způsobuje zánik zbytku neuhrazených pohledávek, použité srovnání však není výstižné již vzhledem k rozdílným formulacím obou zákonů (podle § 63 odst. 1 zákona o konkurzu a vyrovnání "zaniká v plném rozsahu povinnost dlužníka plni závazky vůči věřitelům", kdežto podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud svým rozhodnutím dlužníka "osvobodí od placení pohledávek"). Důvodová zpráva k zákonu č. 217/2009 Sb. oproti tomu podporuje úsudek, že přiznaným "osvobozením" zbytek neuhrazených pohledávek nezaniká, ale vůči dlužníku se stává nevymahatelným.

Nejvyšší soud dále dodává, že právě použitá terminologie („osvobození od placení pohledávek“) vybízí k závěru, že pohledávka sice v neuhrazeném rozsahu nadále existuje, dlužník však je rozhodnutím insolvenčního soudu zbaven povinnosti ji věřiteli zaplatit. Koncepce oddlužení nadto I při rozhodování o osvobození od placení pohledávek vychází z toho, že je na dlužníku, zda dobrodiní zákona dané úspěšně proběhnuvším oddlužením využije (zda o osvobození od placení pohledávek pořádá), čemuž v duchu téže logiky odpovídá, že dlužníku, který se rozhodne pohledávky, od jejichž placení byl rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozen, později uhradit dobrovolně, zůstane tato možnost zachována. Pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat. V soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat – pohledávka má povahu naturální obligace. Ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako promlčená pohledávka. K tomu lze dodat,že takto nastavené účinky přiznaného osvobození jsou též ve sodě s úpravou obsaženou v ustanovení § 417 insolvenčního zákona, jež insolvenčnímu soudu – za stanovených podmínek – přiznané osvobození dlužníku odejmout, aniž by bylo nutné řešit specifické důsledky, jež by odejmutí osvobození mělo na již „zaniklé“ neuhrazené části pohledávek.

Dlužník je rozhodnutím insolvenčního soudu vydaný podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona osvobozen též od placení pohledávek svým ručitelům a jiným osobám, které za něj plnily jeho věřitelům na pohledávky zahrnuté do oddlužení nebo pohledávky značené v § 414 odst. 2 insolvenčního zákona, do oddlužení nezahrnuté.

Závazky (dluhy) jiných osob – těch, jež věřitelům za splnění závazku odpovídají společně a nerozdílně s dlužníkem a těch, které svým majetkem zajišťují pohledávky věřitelů vůči dlužníku) předmětem vypořádaní při oddlužení nejsou.

Lze tedy uzavřít, že rozhodnutí vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.










Ohlasy našich klientů:

Dlužila jsem již všude, kam jsem se podívala, nemohla jsem spát. Díky oddlužení dle insolvenčního zákona konečně mohu začít nový život.
Lenka D, Praha



Začal jsem si půjčovat na splácení půjček, postupně jsem si vzal těžko uvěřitelných 21 půjček. Osobní bankrot byl jedinou cestou jak z toho ven. Jsem rád, že soud oddlužení povolil.
Roman S, Praha-západ